Každoročně se pořádá mezinárodní setkání národních svazů chovatelů welsh pony a cob v Birminghamu ve Velké Británii. Již druhým rokem zástupci ČSCHVK díky vstřícnosti ASCHK ČR měli možnost se tohoto setkání zúčastnit. Celý článek po rozkliknutí.
Každoročně se již tradičně pořádá mezinárodní setkání národních svazů chovatelů velšských plemen pony a kob v Birminghamu ve Velké Británii. Druhým rokem zástupci ČSCHVK díky vstřícnosti ASCHK ČR měli možnost se tohoto setkání zúčastnit, a tak vyslechnout zprávy jednotlivých plemenných knih, novinky z mateřské společnosti plemenných knih pro velšská plemena The Welsh Pony and Cob Society a podílet se na mezinárodním dialogu. V listopadu 2012 se mezinárodního pracovního semináře zúčastnili zástupci svazů z Německa, Belgie, Švédska, Norska, Francie, Nizozemí a České republiky. Všichni postupně přednesli své zprávy o šlechtitelském programu v dané zemi. Jak je patrné i na ostatních plemenech koní, máme v naší republice z historických důvodů v určitých bodech podobný systém vedení šlechtitelského programu jako v Německu či Nizozemí. V posledních letech sílí především nátlak ze strany EU, aby WPCS uznala zahraniční průkazy původu a zahraniční chovatelské společnosti přijala za dceřiné. V současnosti (listopad 2012) WPCS i přes mnohem lepší vzájemnou spolupráci stále neuznává za dceřinou žádnou chovatelskou společnost. Jednotlivé společnosti už jsou ovšem v různých stádiích harmonizačního procesu. Plemenné knihy jsou v harmonizačním procesu brzděny především finanční a praktickou náročností těchto kroků, a také omezovány národními legislativami.
Součástí mezinárodního semináře byly i skupinové diskuze, ve kterých se projednávaly konkrétní otázky. Každá skupinka, složená vždy z různých národností, musela v časovém limitu předložit alespoň jedno možné řešení. Výsledky se pak prezentovaly a vzájemně porovnávaly, aby se dospělo k verzi mezinárodně nejpřijatelnější. Jedno z témat, která se takto řešila, bylo specifikování podmínek pro akceptování zahraničních posuzovatelů velšských plemen. Vzhledem k tomu, že každá země má jiný program pro edukaci svých posuzovatelů, byla WPCS dlouho opatrná se zvaním zahraničních posuzovatelů na britské výstavy, ale v posledních letech se to pozitivně mění. Loňské mezinárodní setkání bylo opět velmi zajímavé a účast české plemenné knihy je velkým přínosem pro náš chov.
S povděkem jsme přijaly, že na setkání navazovala předvánoční zemědělská výstava Winter Fair pořádaná na výstavišti, kde v létě probíhá Royal Welsh Show, tedy v Builth Wells. Na této výstavě jsou předváděna odstávčata a ročci, což bylo začátkem devadesátých let ve Walesu velkým výstavním průlomem. Tyto specifické výstavy se totiž zavedly až v době, kdy dramaticky klesly přihlášky v rubrikách dobytku v důsledku rozličných epidemií (např. BSE). Někteří chovatelé tyto módní zimní výstavy hříbat dodnes kritizují. Aby vystavovatelé obstáli v tvrdé chovatelské konkurenci, musí totiž své velmi mladé koně někdy až do konce prosince udržovat ve výstavní (bohaté) kondici, denně je cvičit a ustájovat je v boxech. První jarní výstavy přitom začínají již na začátku dubna, někdy ještě dříve. Na hříbatech a ročcích se absence zimních přestávek v mladém věku, během kterých jsou přirozeně volně (vy)chovaní ve stádě a mají i podstatně nižší kalorický příjem, může později logicky negativně projevit na jejich fyzickém i psychickém vývoji.
Podívaná je to ovšem velice pěkná a měly jsme možnost shlédnout všechny sekce velšských pony a kobů (A, B, C, D), ale i podílové velše (WPBR). Vypsané byly rubriky pro odstávčata a ročky, rozdělené navíc podle plemenných sekcí a pohlaví. Překvapila nás kvalita a mohutnost pony (někdy nemile – když některá roční hříbata skutečně působila jako tříletí koně), ale hlavně jejich vynikající připravenost. Samotné posuzování trvalo v některých třídách velmi dlouho, přitom hříbata stála v naprostém klidu, byla velice ovladatelná a výborně vychovaná. Například v sekci A bylo přihlášeno do rubriky klisniček 73 zvířat, co je v naší republice nepředstavitelné číslo! Předvádělo se přitom v relativně stísněném prostředí osvětleného a hlasitě ozvučeného stanu naprosto nabitém diváky, což je pro tak mladá zvířata velice náročné. Důkladnou předchozí přípravou vystavovatelé svým koním v den výstavy zajistili podstatně menší psychický stres. Šampionem welsh part-bred se stal roční PENSTRUMBLY OUR LATIF, v sekci A (velšský horský pony) roční hřebec LLWYFO IANTO, v sekci B (velšský pony) opět roční hřebeček WAXWING GLIMMER. V sekci C (velšský pony v typu kob) byla vyhlášena šampionem roční klisnička ABERGAVENNY HETTI, u sekce D (velšský kob) se stala šampionem klisnička RIDGEHILL LADY LUISA. Šampionem celé výstavy se stal krásný hřebeček velšského horského pony LLWYFO IANTO, který překvapivě porazil výborně stavěnou klisničku s velmi dobrou mechanikou pohybu RIDGEHILL LADY LUISA, zástupkyni sekce D, velšský kob.
Winter Fair však není jen o koních, k vidění jsou také různorodá plemena skotu, ovcí a drůbeže, dále výstava jatečných jehněčích těl a v neposlední řadě se můžete dlouho procházet mezi řadou stánků nabízející zemědělskou techniku a vše, co k zemědělství patří. Pro člověka, který se o zemědělství zajímá je to opravdový svátek, téměř stejně takový, jakým je Royal Welsh Show. A pokud se chcete jen procházet a zemědělská technika vás tak moc nezajímá, doporučujeme úžasný punč nebo svařené víno a do druhé ruky sáček s koblížky. Vidět Royal Welsh Winter Fair, to opravdu stojí za to!
Markéta Píšová & Anna van Vuurenová
Tento článek vyšel na jaře roku 2013 také v oficiálním bulletinu ASCHK ČR „“Koně.““